Koukám že kapacita baterie je oblast kde koluje spousta mítů a polopravd (takhle nějak začínají pohádky od BESIPu
![Smile :-)](./images/smilies/icon_smile.gif)
)
Údaj kapacity akumalátoru se dá přirovnat k objemu láhve. Když budu pít z 2l láhve tak mi to stačí, ale 5l láhev je lepší protože se z ní můžu napít víckrát. To je jako se startováním, při starartu z baterky ucucnu energii a v průběhu jízdy jí dobíjím alternátorem zpět (dolívám vodu zpět do lahve). Rychlost dobíjení je víceméně konstantní (záleží na počtu zapnutých spotřebičů) protože v autě je pořád stejný alternátor (např.: alternátor s maximálním dobíjecím proudem 60A). Takže po dostatečně dlouhé jízdě (uvádí se cca 10km plynulé jízdy) do baterie zhruba vrátím to co jsem si vzal startem. (Plynulé jízdy protože na volnoběhu alternátor sice dobíjí ale zdaleka ne maximálním proudem který je schopen dodat.) Pokud jezdím kratší trasy (přískoky do supermarketu a do práce) tak se baterie prostě nedobije a je jedno jestli má velkou nebo malou kapacitu. (Když z 2l i 5l láhve upiju půl litru ale doleju do každé jen deci tak nebude plná ani jedna.)
Taky je potřeba říct, že pokud chceme zachovat kapacitu akumulátoru můžeme z něho odebrat jen určité množství energie. Pokud odebereme více, dochází v akumulátoru k elektrochemickým reakcím které ho poškozují (nejsem chemik tak se mě neptejte co se tam děje). To je důvod proč baterku vycuclou celodenním svícením už nejde pořádně nabít. Samozřejmě taková baterie jde oživit a slouží ale potom se s takovou baterií musí nastartovat napoprvé protože u druhého startu už je problém. O takto zničenou baterii se člověk může starat sebelíp ale její stav už nezlepší. To je plus pro baterii s větší kapacitou protože snese týrání déle před tím než je bezpodménečně nutné jí dobít. (Třeba časté startování.)
Nehledě na to že se baterie samovolně vybíjí. Zde snad jedině chápu logiku častého ježdění a menší kapacity vs. občasného ježdění a velké kapacity. Při častém ježdění se baterie častěji dobíjí a proto se tolik neprojefuje efekt samovolného vybíjení. Nadruhou stranu pro ty co nejezdí tak často je lepší větší kapacita protože i po samovolném vybití části energie stále nastartují bez poškození akumulátoru. Ale stále platí že jízda musí být dostatečně dlouhá pro dobití baterie. Po jednom kilometru jízdy do práce se baterie opravdu nedobije.
Dalším důležitým parametrem baterie je MAXIMÁLNÍ startovací proud. Slůvko maximální je důležité protože je to maximální proud který je baterie schopna bezpečně dodat do obvodu startéru. V žádném případě to není proud který je z baterie odebírán při každém startu. (Jističem na kterém je napsaná hodnota 15A také stabilně neprotéká proud 15A. Jeto pouze mezní hodnota při jejímž dosažení jistič vypne.) Startovací proud je proud potřebný proto aby se startér začal točit. Závisí tedy na odporu který je startéru kladen motorem => komprese motoru. Motory s věším objemem (stejně jako diesely vůči benzínům) obecně mají větší kompresy. Proto se pro ně používají baterie s větší kapacitou. Baterie s větší kapacitou totiž obecně mají větší maximální startovací proud. (Ale není to pravidlem. Kvalitní 44Ah baterie může mít větší maximální startovací proud než levná 60Ah.) A startovací proud zase pouze udává kolik energie z beterie odebereme jedním stratem: proud (A) * délka startu (h) = odebraná "energie" v (Ah).
Takže obecně asi lze říci že pokud auto chytá na první škrtnutí a nejsem sváteční řidič tak mi stačí baterie s menší kapacitou. Pokud motor musím chvíli točit než naskočí tak je lepší větší kapacita. Stejně tak je lepší větší pokud rád někde postávám s vypnutým motorem a hulákajícím rádiem. (To je jako s velikostí palivové nádrže. Pokud jezdím často na benzínku tak mi stačí 10l kanystr. Pokud jezdím na benzínku jednou do měsíce tak potřebuji valkou nádrž.) A každou baterii je potřeba alespoň jednou do roka (spíš častěji) v rámci údřžby dobít nabíječkou ze sítě.
Já osobně jezdím pravidelně delší trasy (2x týdně cca 50km) ale i tak mám pro jistotu větší baterii. Člověk nikdy neví kdy se to bude hodit.